Státnice z chirurgie

Státnice z chirurgie je za mnou a já znovu žasnu, jak lehce se mi (zatím) daří proplouvat šesťákem. Ráno to ale na plynulou jízdu moc nevypadalo, protože kombinace otázek, které jsem si vytáhla, byla jak ze zlého snu – otázka č. 40 „Desinfekce, antisepse, asepse, sterilizace“ a otázka č. 94 „Vrozená a získaná onemocnění páteře“ – a absolutně se neslučovala s mojí představou o ideálním průběhu státní zkoušky.

Původní strategií bylo vytáhnout si ze všeobecné chirurgie nějakou otázku na břicho a ohromit svými znalostmi a v horším případě si tak připravit půdu pro slabší výkon u otázky ze speciální chirurgie, kdybych si nedej bože vybrala něco z ortopedie. V lepším případě jsem i u druhé otázky měla zaválet. Katastrofickou variantou scénáře bylo vytažení jedné ze sedmi otázek, které jsem si nestihla přečíst.

(Ano, měla jsem na učení skoro tři měsíce. Trochu se stydím.)

Když mi počítač tu kombinaci vylosoval, tak mě polil studený pot. Druhá otázka byla totiž jedna z těch, které jsem vůbec nečetla, a k desinfekčním prostředkům a podobným věcem není třeba další komentář. Řekla jsem si ale, že to nevzdám a že něco vymyslím. V komisi byl nakonec kardiochirurg a všeobecný chirurg a co ti ví o páteři, že jo… Chvilku jsem měla pocit, že dostávám situaci pod kontrolu a že všechno dobře dopadne. Pak ale do místnosti přišli další přísedící, ortoped a neurochirurg, což jsem v duchu kvitovala předlouhou litanií, o které nemůžu říct, že by byla úplně prosta sprostých slov.

Vypadalo to jako moje nejtemnější hodinka, všechny naděje se rozplynuly… No dobře, tak hrozné to nebylo. Otázka „Vrozená a získaná onemocnění páteře“ je dost široká a dá se tam zařadit všelicos, takže i přes počáteční paniku jsem nakonec svými chaotickými poznámkami a schématy zaplnila tři papíry a ke zkušební komisi jsem následně nakráčela s poměrně zdařilou napodobeninou sebejistého úsměvu. Myslím, že docenti a profesoři byli z té blbé kombinace otázek v podobných rozpacích jako já, takže celé zkoušení bylo odbyto poměrně rychle.

Teď už jen dvě státnice a bude to.

3 komentáře

  • Gratuluju!!! Čekala jsem, kdy přijde článek a je tu, hurá :))

    Jinak ta kombinace je teda fakt otřesná, přesně takový ty otázky, o kterých si člověk říká, že si je určitě nevytáhne.

    Trochu i závidím, ta interna je peklo 🙁 Ale snad to nějak doklepem.

    Hodně štěstí na gyndu, jsou tam hodní 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *